← Zpět na přehled MVT
MVT • Moderní vizualizační technologie

Fraktály

Geometrie přírody, komplexních čísel a procedurální počítačové grafiky

Petr Pauš
FIT ČVUT v Praze
Úvod

Euklidovská geometrie

Svět hladkých útvarů

  • Jednoduché a hladké útvary — kruhy, elipsy, úsečky, krychle.
  • Spojité funkce: dokážeme je integrovat a derivovat.
  • Objekt popíšeme konečným počtem parametrů (střed, poloměr, délka…).
  • Dimenze je vždy celočíselná: 0 bod, 1 křivka, 2 plocha, 3 těleso.
  • Slouží pouze pro popis jednoduchých, ideálních věcí.
kruh elipsa úsečka krychle

„Mraky nejsou koule, hory nejsou kužely, blesk není přímka.“ — Benoit B. Mandelbrot

Příroda se ale hladkými útvary popsat nedá:
strom pobřeží mraky kapradina krevní řečiště hory
Koruna stromu bez listí
Motivace

Reálný přírodní útvar

Stačí se rozhlédnout

  • Strom — kmen se dělí na větve, větve na menší větvičky.
  • Kapradina — lístek opakuje tvar celého listu.
  • Říční delta a pobřeží — zálivy a poloostrovy na všech měřítkách.
  • Mraky, hory, krevní řečiště — struktura bez typické velikosti.
Jak dlouhé je pobřeží Británie?
Čím menší pravítko použijeme, tím delší pobřeží naměříme. Mandelbrot (1967) ukázal, že délka závisí na měřítku — pobřeží nemá „skutečnou“ konečnou délku.
Definice

Fraktál

Fraktál je geometrický objekt, který po rozdělení na menší části vykazuje tvarovou podobnost s těmito částmi. Z latinského fractus = zlomený, roztříštěný.

Fraktální geometrie

  • Věda o objektech se soběpodobností a strukturou na všech měřítkách.
  • Zakladatel: Benoit B. Mandelbrot (1924–2010).
  • Pojem „fraktál“ zavedl v roce 1975; kniha The Fractal Geometry of Nature (1982).
  • Fraktál není jen obrázek — je to matematický objekt a zároveň nástroj pro modelování přírody.
soběpodobnost + detail v každém měřítku + neceločíselná dimenze

První pokusy — časová osa

  • 1883Georg Cantor — Cantorova množina
  • 1890Giuseppe Peano — křivka vyplňující plochu
  • 1891David Hilbert — Hilbertova křivka
  • 1904Helge von Koch — Kochova sněhová vločka
  • 1915Wacław Sierpiński — trojúhelník a koberec
  • 1918Gaston Julia — Juliovy množiny
  • 1918Felix Hausdorff — neceločíselná dimenze
  • 1975Benoit Mandelbrot — pojem „fraktál“
Definice

Vlastnosti fraktálů

  • Detailní struktura při velkých zvětšeních — zoom nikdy „nedojde“.
  • Příliš složité pro euklidovskou geometrii — nelze je popsat konečným počtem úseček.
  • Soběpodobnost — celek je tvořen zmenšenými kopiemi sebe sama.
  • Jednoduchá rekurzivní definice — složitý tvar vzniká opakováním jednoduchého pravidla.
  • Fraktální dimenze se liší od topologické — bývá neceločíselná.
Soběpodobnost může být přesná (matematické fraktály) nebo statistická (příroda).
Cantorova množina — konstrukce
Cantorova množina — první iterace
Cantorova množina — další iterace
Cantorova množina — jemnější struktura
Příroda

Čínské zelí (romanesco)

Romanesco — detail
Romanesco — celá hlávka
Romanesco — struktura květenství
Romanesco — přiblížení

Fraktál na talíři

  • Každá růžice je zmenšenou kopií celé hlávky.
  • Jde o přibližnou (statistickou) soběpodobnost, ne matematickou přesnost.
  • Růžice se řadí do spirál podle Fibonacciho posloupnosti (8, 13, 21…).
  • Tvar vzniká růstovým pravidlem, ne nekonečným počtem iterací.
  • Hloubka je omezená — biologická buňka má svoji velikost.
Přírodní fraktál je aproximace matematického ideálu.
Příroda vs. matematika

Fraktály v přírodě a matematice

Stejný princip, jiný jazyk

  • Příroda opakuje růstová pravidla: větve, listy, cévní řečiště, říční delty.
  • Matematika stejný princip zapíše rekurzí, L-systémem nebo IFS.
  • Příroda má konečnou hloubku a náhodné odchylky.
  • Matematický fraktál je ideální — lze v něm pokračovat do nekonečna.
  • Společné je měřítko: struktura vypadá podobně při různém zoomu.
„Fraktál je matematický model, ne dokonalá kopie přírody.“
Kapradina — přírodní fraktál
Kapradina — příroda
Barnsleyho kapradina — IFS
Barnsleyho kapradina — IFS
vlevo reálná rostlina, vpravo stejný tvar vygenerovaný čtyřmi afinními transformacemi
Matematika

Sněhová vločka

Kochova křivka (1904)

  • Začneme rovnostranným trojúhelníkem.
  • Každou úsečku nahradíme čtyřmi úsečkami o třetinové délce.
  • Obvod roste: $P_n = 3 \cdot (4/3)^n \rightarrow \infty$.
  • Obsah zůstává konečný — omezený opsanou kružnicí.
  • Fraktální dimenze $D = \frac{\log 4}{\log 3} \approx 1,2619$.
$$D = \log N / \log s$$ Koch: $N = 4, s = 3 \implies D = \log 4 / \log 3 \approx 1,26186$
Skutečná sněhová vločka
Skutečná vločka
Fraktální sněhová vločka
Fraktální vločka
Animace vzniku Kochovy vločky
Vznik iteracemi
Iterace Kochovy křivky
Kochova křivka — iterace
Matematika

Fraktály v komplexních číslech

Komplexní rovina je ideální prostor pro iteraci jednoduchého vzorce — a vznikají v ní nejznámější fraktály.

Mandelbrotova množina: $M = \{ c \in \mathbb{C} : \forall n \in \mathbb{N}, |z_n| ≤ \infty, z_0=0, z_{n+1}=z_n^2 + c \} $
Juliova množina: $J_c = \{ z \in \mathbb{C} : \forall n \in \mathbb{N}, |z_n| ≤ \infty, z_0=0, z_{n+1}=z_n^2 + c \} $

Mandelbrotova množina

Množina všech $c \in \mathbb{C}$, pro která posloupnost $z_{n+1} = z_n^2 + c$ se startem $z_0 = 0$ zůstane omezená.

Juliova množina

Pro pevně zvolené $c$ množina všech startovních $z_0$, jejichž posloupnost zůstane omezená. Mandelbrot je „mapa“ všech Juliových množin.
$|z| > 2 \Rightarrow$ bod uniká $\Rightarrow$ rozhoduje počet iterací
Hranice Mandelbrotovy množiny
Hranice Mandelbrotovy množiny — nekonečně členitá
Algoritmus

Algoritmus pro Mandelbrotovu množinu

  • Každému pixelu přiřadíme komplexní číslo $c \in \mathbb{C}$ (re = x, im = y).
  • Iterujeme $z_{n+1} = z_n^2 + c$, start $z_0 = 0$.
  • Jakmile $|z| > 2$, bod unikl — počet iterací určí barvu.
  • Pokud vydrží do limitu, bod patří do množiny.
  • Složitost: $O(\text{šířka} \cdot \text{výška} \cdot \text{maxIter})$.
Mandelbrot: $c$ se mění, $z_0 = 0$
Julia: $c$ pevné, $z_0$ se mění
Mandelbrot Test
bool isInMandel(double cr, double ci, int maxIter) {
    double zr = 0.0;
    double zi = 0.0;
    
    // Používáme podmínku zr^2 + zi^2 <= 4.0
    // (odpovídá |z| <= 2)
    for (int i = 0; i < maxIter; ++i) {
        double zr2 = zr * zr;
        double zi2 = zi * zi;
        
        if (zr2 + zi2 > 4.0) {
            // Bod utíká do nekonečna ->
            // nepatří do množiny
            return false; 
        }
        
        // Výpočet z = z^2 + c
        // (zr + zi*i)^2 = zr^2 - zi^2 + 2*zr*zi*i
        zi = 2.0 * zr * zi + ci;
        zr = zr2 - zi2 + cr;
    }
    // Bod zůstal stabilní ->
    // patří do množiny
    return true; 
}
Matematika

Mandelbrotova množina: soběpodobnost

  • Hranice množiny je fraktál — detail v každém zoomu.
  • Uvnitř najdeme miniaturní kopie celé množiny („mini-Mandelbroty“).
  • Kopírování není přesné — jde o kvazisoběpodobnost.
  • Hranice má Hausdorffovu dimenzi 2, i když je to „jen křivka“.
  • Oblíbené oblasti: Seahorse Valley, Elephant Valley.
Obrázek je interaktivní.
živá ukázka
Klik = přiblížit  ·  Shift+klik = oddálit
Matematika

Jiné iterované fraktály

Stačí změnit jedno znaménko nebo přidat absolutní hodnotu.

Burning Ship — fraktál
Burning Ship
$z \leftarrow (|\text{Re} z| + i |\text{Im} z|)^2 + c$
Absolutní hodnota „přeloží“ rovinu — hořící loď (1992).
Tricorn — fraktál
Tricorn
$z \leftarrow \overline{z}^2 + c$
Konjugace před umocněním dá Mandelbrotovi trojcípou symetrii.
Newtonův fraktál — pánve přitažlivosti
Newtonův fraktál
$z \leftarrow z - \frac{p(z)}{p'(z)},\quad p(z) = z^3 - 1$
Hranice mezi pánvemi přitažlivosti tří kořenů je fraktál.
Lyapunovův fraktál
Lyapunovův fraktál
střídání parametrů $A/B$ v logistické mapě
Není v komplexní rovině — barva říká, zda je systém stabilní.
Všechno jsou to variace jedné myšlenky: iteruj jednoduché pravidlo a dívej se, co zůstane omezené.
Vizualizace

Hloubkový zoom a numerická přesnost

  • double má 53 bitů mantisy ≈ 15–16 platných cifer.
  • Při zoomu $~10^{15}$ dostanou sousední pixely stejné c — obraz se rozpadne na bloky.
  • Perturbace: jedna referenční orbita ve vysoké přesnosti, každý pixel počítá jen odchylku $\delta$.
  • Series approximation: první iterace nahradí polynomem — přeskočí tisíce kroků.
  • Výsledek: zoom 10100 i více (Kalles Fraktaler, Ultra Fractal).
$\delta_{n+1} = 2·Z_n·\delta_n + \delta_n^2 + \delta c$

Proč to není jen detail

  • Stejný problém mají simulace, GIS i astronomie.
  • Přesnost je inženýrská volba, ne matematická konstanta.
  • Hluboko v množině potkáváme mini-Mandelbroty — kvazisoběpodobnost v praxi.
Bez perturbace končí zoom zhruba na $10^{15}$;
s ní jde dál.
Vizualizace

Obarvovací algoritmy

  • Gradient podle počtu iterací — jednoduché, ale vznikají viditelné pruhy.
  • Spojitý gradient — plynulý přechod díky zlomkové části iterace.
  • Únikový úhel — směr, kterým bod z množiny „vystřelil“.
  • Vzdálenost od hranice — odhad vzdálenosti pomocí derivace iterace.
// spojité barvení (smooth coloring)
logZn = log(zr*zr + zi*zi) / 2
nu = log(logZn / ln(2)) / ln(2)
mu = n + 1 - nu
color = palette(mu / maxIter)
Barva není součástí matematiky — je to volba vizualizace.
Mandelbrot — modrá paleta
Krokový gradient
Mandelbrot — teplá paleta
Spojité obarvení
Fraktál — spirálové barvení
Únikový úhel
Fraktál — vzdálenostní barvení
Vzdálenostní odhad
Vizualizace

Fraktály na GPU

  • Embarrassingly parallel — každý pixel je nezávislý.
  • Na GPU je to fragment shader: jedna instance na pixel.
  • WebGL / WebGPU — totéž v prohlížeči (Shadertoy).
  • Progresivní vykreslování — hrubý obraz hned, detail později.
// fragment shader — jedna instance na pixel
void main() {
  vec2 c = (gl_FragCoord.xy - 0.5*u_res) / u_res.y * u_zoom + u_center;
  vec2 z = vec2(0.0);
  float n = 0.0;
  for (int i = 0; i < MAX_ITER; i++) {
    z = vec2(z.x*z.x - z.y*z.y, 2.0*z.x*z.y) + c;
    if (dot(z, z) > 4.0) break;
    n += 1.0;
  }
  gl_FragColor = palette(n);
}

Kolik práce to je

  • Snímek: 1920 × 1080 × 500 ≈ 109 iterací.
  • GPU: desítky ms — plynulý zoom v reálném čase.
  • CPU: sekundy až desítky sekund.
  • Zrychlení: řádově 10×–100×.
$$q = (x - \frac{1}{4})^2 + y^2\\q(q + x - \frac{1}{4}) ≤ \frac{y^2}{4}\Rightarrow\text{ bod je uvnitř} $$
Analytické testy kardioidy a bulbu přeskočí iterace pro velkou část vnitřku — v praxi 10–50 % času.
Dimenze

Fraktální dimenze

  • Topologická dimenze: bod 0, křivka 1, plocha 2, těleso 3.
  • Hausdorffova (fraktální) dimenze může být neceločíselná.
  • Pro sobě podobné objekty: $D = \log N / \log s$, kde $N$ je počet kopií a $s$ faktor zmenšení.
  • Kochova křivka: 4 kopie, zmenšení 3 → $D \approx 1,2619$.
  • Dimenze „měří“, jak rychle roste detail při zjemňování měřítka.
$D = \log N / \log s$
Koch: $N = 4, s = 3 \Rightarrow D = \log 4 / \log 3 \approx 1,26186$
Dimenze není „počet rozměrů“, ale míra toho, jak objekt zaplňuje prostor.
Tabulka: úsečka, čtverec, krychle a Kochova křivka — počet částí a faktor zmenšení
Od celočíselné dimenze k fraktální: Kochova křivka mezi 1 a 2
Dimenze

Fraktální dimenze dalších množin

Tabulka dimenzí: Cantorova množina, Sierpińského trojúhelník a koberec
Cantor, Sierpińského trojúhelník, Sierpiński koberec
Cantorova množina — iterace
Cantorova množina
Sierpińského trojúhelník — iterace
Sierpińského trojúhelník
Sierpińského koberec — iterace
Sierpińského koberec

Výpočet krok za krokem

Cantor 2 kopie, zmenšení 3 $\rightarrow$ $\frac{\log 2}{\log 3} \approx 0,6309$
Trojúhelník 3 kopie, zmenšení 2 $\rightarrow$ $\frac{\log 3}{\log 2} \approx 1,5850$
Koberec 8 kopií, zmenšení 3 $\rightarrow$ $\frac{\log 8}{\log 3} \approx 1,8928$
Koch 4 kopie, zmenšení 3 $\rightarrow$ $\frac{\log 4}{\log 3} \approx 1,2619$

Když hodnoty leží mezi 1 a 2 — objekty jsou „hustší než křivka“, ale nezaplňují plochu.

Dimenze

Měření fraktální dimenze

Graf dimenze
Box counting dimenze.

Jak dimenzi změřit bez vzorce?

  • Box counting: pokryjeme objekt mřížkou o velikosti $\varepsilon$.
  • Počet zaplněných čtverců roste jako $$N(\varepsilon) \approx \varepsilon^{-D}.$$
  • $D$ je směrnice přímky v log–log grafu.
  • Používá se u reálných dat: pobřeží, povrchy, cévy, mozek.
$D = \lim_{\varepsilon\to 0} \frac{\log N(\varepsilon)}{\log (1/\varepsilon)}$
Generování

IFS fraktály

Iterated Function Systems — fraktály generované soustavou rekurzivních funkcí.

  • Fraktál vzniká jako atraktor soustavy kontrakcí.
  • Dobře se s nimi pracuje matematicky — každý má přesnou definici.
  • Generování: rekurze, řetězce (L-systémy), želví grafika, chaos game.
  • Stačí několik málo transformací a vznikne nekonečně detailní tvar.
// Kochova křivka jako L-systém
axiom = F
pravidlo = F → F+F−−F+F
úhel = 60°
F = krok vpřed, + / − = otočení o ±60°
Po 1. iteraci: F+F−−F+F  →  4 úsečky
Po 2. iteraci: 16 úseček  →  po n iteracích 4n
Kochova křivka — iterace
Kochova křivka: několik iterací

Proč IFS?

Komplexní tvar dokážeme popsat několika čísly — ideální pro kompresi, procedurální grafiku a modelování rostlin.
Generování

Další příklady IFS fraktálů

Hilbertova křivka

  • David Hilbert, 1891 — křivka, která zaplňuje plochu.
  • Ve 3D variantě zaplňuje celý prostor.
  • Zachovává blízkost: blízké body na křivce jsou blízko i v rovině.
  • Využití: cache-friendly rozvržení dat, indexování prostoru, zpracování obrazu.
// Hilbertova křivka — L-systém
axiom = A
A → −BF+AFA+FB−
B → +AF−BFB−FA+
úhel = 90°
Délka křivky roste do nekonečna, ale zůstává v omezené ploše.
Hilbertova křivka — iterace
Hilbertova křivka — jednotlivé iterace
Hilbertova křivka ve 3D — animace
3D varianta — zaplňuje prostor
Aplikace

Využití fraktálů

  • Počítačová grafika — krajiny, stromy, květiny, oblaka, povrchy.
  • Lékařství — rakovina kůže, růst kostí, analýza buněk a cévního řečiště.
  • Umění — obrazy, generativní grafika, fractální vzory.
  • Hudba — algoritmické kompozice, fraktální rytmy.
  • Chaos a dynamické systémy — podivné atraktory, turbulence, počasí.
  • Komprese a technologie — fraktální komprese obrazu, fraktální antény.
Fraktální geometrie se používá všude, kde je potřeba popsat nepravidelnou strukturu.
Juliaova množina — umělecký fraktál
Umění a vizualizace — Juliaova množina
Software pro výpočet fraktální dimenze buněk
Medicína — fraktální dimenze buněčné struktury
Aplikace

Fraktály v počítačové grafice a VFX

V produkci nejde o krásné obrázky, ale o parametrický obsah: jeden seed — celý svět.

3D fraktální render — film a VFX
Film a VFX — procedurální světy
Procedurální terén ve hrách
Hry — terén z fBm a eroze
Mramorová textura ze šumu
Textury — mramor, dřevo, rez
Generovaný 3D strom
Vegetace — L-systémy a SpeedTree
Planeta s fraktálním povrchem
Planety — No Man's Sky, Elite
Obloha generovaná šumem
Obloha — mraky, kouř, oheň
Star Trek II (1982, Loren Carpenter) — první velká procedurální krajina ve filmu. Stejné principy dnes pohání Houdini, Blender i herní enginy.
Aplikace

Fraktální komprese

  • Obrázek se neukládá po pixelech, ale jako soustava kontrakcí (PIFS), jejíž atraktor obrázek aproximuje.
  • Collage theorem (Barnsley): stačí najít kontrakce, jejichž atraktor je blízko originálu — ukládají se jen koeficienty.
  • Kompresní poměr typicky 10:1–100:1 při srovnatelné kvalitě s JPEG.
$$W = \bigcup_{i=1}^{N} w_i, \quad\text{ kde } w_i \text{ afinní kontrakce}$$ $$\text{obrázek} = \text{atraktor } W$$

Proč se to neujalo

  • Kódování je výpočetně drahé — hledání podobných bloků.
  • Patentová ochrana a pomalé dekodéry.
  • JPEG, WebP a AVIF byly rychlejší a „dost dobré“.
  • Myšlenka self-similarity ale žije dál — dictionary coding, generativní modely.
Krásná ukázka toho, že matematický objekt může být datová struktura.
3D render Mandelbrotovy množiny
3D

3D Mandelbrot

Když iterace dostane třetí rozměr

  • Rozšíření iterace do 3D: kvaterniony, Mandelbulb (2009).
  • Výsledek nelze zobrazit jako plošný graf — používá se ray marching.
  • Vzdálenostní odhad umožňuje efektivně najít povrch.
  • Nekonečné detaily, ale vysoká výpočetní náročnost.
3D Mandelbrot

Upravený algoritmus pro Mandelbrotovu množinu ve 3D

  • Iterace v prostoru: $z_{n+1} = z_n^2 + c$ s kvaterniony.
  • Mandelbulb: $z_{n+1} = z_n^8 + c$ ve sférických souřadnicích.
  • Vzdálenostní odhad: $d \approx |z| \cdot \ln|z| / |z'|$.
  • Paprsek postupuje po krocích, dokud nenarazí na povrch.
// ray marching se vzdálenostním odhadem
for each ray:
    t = 0
    repeat:
        p = ray(t)
        d = distanceEstimate(p)
        if d < epsilon: return hit
        t += d
    until t > maxDistance
            
Stejná myšlenka jako 2D escape-time, jen místo barvy pixelu hledáme průsečík paprsku s povrchem.
Umění

Fraktální stromy ve 2D

Robert Fathauer — matematik a umělec, který z fraktálních křivek staví stromy.

  • Strom je soběpodobná struktura: kmen, větve, větvičky.
  • Fathauer kombinuje Kochovy křivky s pravidly větvení.
  • Vznikají teselace a obrazce, které se opakují v mnoha měřítkách.
  • Používá ruční kresbu i počítačové generování.
  • Ukázka toho, že fraktál může být umělecké dílo, ne jen matematika.
Umělec volí úhel, poměr délek a hloubku — matematika dodá strukturu.
3D fraktální strom
3D

Generovaný strom ve 3D

  • Rekurzivní větvení v prostoru — každá větev má délku, úhel a stočení.
  • Stochastické L-systémy: pravidla mají náhodné varianty.
  • Poměr délek a úhlů určuje „druh“ stromu (jehličnan, listnáč, keř).
  • Použití: hry, filmy, architektura, simulace růstu.
// 3D strom — zjednodušený L-systém
F → FF+[+F−F−F]−[−F+F+F]
úhel = 30°
zkrácení = 0.7
hloubka = 8
Stejný princip jako u 2D stromů — jen s otočením kolem všech tří os.
3D generovaný strom
Procedurálně generovaný strom — rekurzivní větvení
Procedurální grafika

Od šumu k texturám

  • Perlin (1983) — spojitý gradientní šum; Simplex (2001) — rychlejší, méně artefaktů.
  • Worley / cellular — vzdálenost k nejbližšímu bodu, buňky.
  • fBm — sčítání oktáv: vyšší frekvence, nižší amplituda.
  • Turbulence — absolutní hodnota šumu; mraky a oheň.
  • Ridged multifractal — hřebeny hor.
  • Doménový warping — šum posouvá souřadnice druhého šumu; mramor a kouř.
Bílý šum
Bílý šum — každý pixel nezávislý
Perlinův šum
Perlin — spojitý gradientní šum
fBm — šest oktáv
fBm — 6 oktáv, fraktální struktura
Ridged šum s doménovým warpingem
Ridged + warping — hory a mramor
Stejné oktávy generují hory, mraky, kůru i mramor — mění se jen měřítko a způsob, jak šum skládáme.
Procedurální grafika

2D kopce

  • Začneme s rovnou čárou.
  • Úsečku rozpůlíme.
  • V polovině náhodně vygenerujeme výšku.
  • Nově vzniklé segmenty opět rozpůlíme.
  • Výšku generujeme z polovičního intervalu.
výška = střed + náhodná odchylka
odchylkan+1 = odchylkan / 2
Parametr drsnosti rozhoduje, zda vzniknou jemné kopce, nebo ostré hory.
Diagram půlení intervalu ve 2D
Schéma: čtyři úrovně půlení
Stylizované hory
Výsledný profil krajiny
Procedurální grafika

Generování povrchu

Algoritmus půlení intervalu

  • Postupně zjemňujeme mřížku a přidáváme detaily.
  • Náhodná změna výšky se v každé úrovni zmenšuje.
  • Lze generovat různé biotopy — hory, kopce, ostrovy.
  • Funguje i ve 2D verzi (profil krajiny).
  • Příbuzné metody: fBm, diamond-square, Perlinův šum.
🔗
Fractal Terrain Generator: interaktivní demo
qiao.github.io/fractal-terrain-generator/demo
3D povrch generovaný středovým posunem
3D povrch — výšková mapa jako síť
Animace půlení intervalu
Animace: postupné zjemňování profilu
Reálná horská krajina
Procedurální grafika

3D generovaný povrch

Od šumu k horám

  • Diamond-square — rozšíření půlení do 2D mřížky.
  • Perlinův / Simplex šum — spojitá náhodnost bez mřížkových artefaktů.
  • Eroze a vodní tok — dodají realistické údolí a říční sítě.
  • LOD — vzdálené části terénu stačí hrubší.
  • Využití: hry, filmy, simulace, plánování krajiny.
Reálná krajina — předloha pro procedurální modely
Fraktální mapa

Fraktální mapy

Pobřeží, říční sítě a horské hřbety jsou přirozeně fraktální — proto se fraktální algoritmy používají pro generování map a planet.

  • výškové mapy
  • pobřeží
  • říční sítě
  • planety
  • LOD
Aplikace

Fraktální mapy

Výšková mapa pobřeží
Pobřeží a výškové mapy — detail na mnoha měřítkách
Fraktální pobřeží
Fraktální pobřeží
Delta řeky
Mapa a říční síť
Glóbus s fraktálním šumem
Planeta — šum na kouli
Země — fraktální povrch
Země jako fraktální objekt
Závěr

Nástroje a kam dál

Po přednášce by mělo být jasné, kde si to zkusit — všechno níže je zdarma nebo ve studentské licenci.

Nástroj Co umí Pro koho
Shadertoy live GLSL v prohlížeči, Mandelbrot i Mandelbulb rychlé pokusy
XaoS real-time zoom, výuka začátečníci
Fractint klasika, palety, L-systémy historie
Ultra Fractal pokročilé formule, skripty umělci
Mandelbulber 2 3D fraktály, ray marching, animace 3D
Fragmentarium GLSL skripty, distance estimation vývojáři
Kalles Fraktaler extrémní zoom (perturbace) deep zoom
Blender / Houdini terén, rostliny, VFX produkce

Mandelbrot (1982)

The Fractal Geometry of Nature — historie, eseje, pobřeží.

Falconer (2014)

Fractal Geometry — učebnice, definice dimenzí, důkazy.

Peitgen & Richter (1986)

The Beauty of Fractals — obrazová bible Mandelbrota a Julií.

Co si odnést

1. Soběpodobnost

Fraktál je tvar, jehož části připomínají celek — a to v každém měřítku.

2. Neceločíselná dimenze

$D = \log N / \log s$. Kochova křivka má $D \approx 1,26$ — víc než křivka, méně než plocha.

3. Příroda je aproximace

Romanesco, kapradina ani pobřeží nejsou dokonalé fraktály — jen se jim přibližují.

4. Generování

IFS a L-systémy, Mandelbrot/Julia, midpoint displacement — z mála pravidel vzniká komplexita.
Fraktály spojují matematiku, přírodu a počítačovou grafiku.